Výroba těla šípů- Týbla

17. dubna 2012 v 10:26 | Naso |  Práce se dřevem
Dnes bych vám chtěl osvětlit výrobu týbla. Proto abychom mohli býti dobrými střelci je potřeba míti luk, pokud máme dobrý luk musíme mít vynikající šípy. Toto je pravidlo, které nelze porušit, bez přesně laděných šípů nelze trefit přesně, pouze náhodně.




Materiál:
Nejvhodnější materiál na týblo šípu volíme s ohledem nato co očekáváme od našich šípů. Máme pouze 2 varianty.

1. Výkon
2. Trvanlivost

1. Výkon- délka dostřelu s účinným penetračním účinkem
2. Trvanlivost- Délka času po který nám šíp bude sloužit

Výkon- Volíme dřeva s nišší hustotou (SG), tedy lehká dřeva. Mezi tyto dřeva patří: Vrba, Lípa, Olše, Smrk, Cedr, Borovice, Bříza... Vlivem nižší hustoty samotného dřeva je tělo podstatně lehčí. Šíp letí dál díky nízké hmotnosti. Boužel vlivem nízké hustoty je týblo po celé svojí délce křehčí a častěji se láme. Z lehkých dřev se nejčasteji používá smrk, cedr, borovice.

Trvanlivost- Volíme dřeva s vyšší hustotou dřeva (SG), těžká dřeva. Mezi tyto dřeva patří: Bříza, Dub, Jasan, Akát, Habr... Břízu volím záměrně u obou, má průměrně střední hustotu dřeva ale každý kus stromu v rámci jednotlivého druhu je rozdílný a to vlivem své genetiky, místa růstu a podmínek. Tyto podmínky ovlivnují hustotu dřeva SG. Z těžších dřev se nejčasteji používá jasan.

Chci jen poukázat na rozdíl příkladem:
Smrk x Jasan
Smrk střílený z 50lb luku o váze cca 30g doletí například 180m
Jasan střílený z 50lb luku o váze cca 45g doletí například 140m

Rozdíl je v délce dostřelu, v ceně pořizovacího materiálu smrk je dostupnější i levnější. Jenže trvanlivost srmku je cca 10 zlomených šípů na 1 zlomený jasanového šípu. Takže jestli střílíte aktivně na terč ve vzdálenosti cca 20-50m 2x týdně 10sad po 10šípech je to 200 výstřelů za týden. Za měsíc 800výstřelů. Počítejte s tím že pokud budete střílet takto aktivně sadu šípů o 10ks vyměníte během měsíce určitě. Dejmetomu že šíp ze smrku nám vydrží 80výstřelů. Jasan zvládne teoreticky 800výstřelů. Rozdíl po 1měsíci ze smrku vyměníme celou sadu, z jasanu pouze 1 šíp. Toto počítání je jen teorie, ale nějak tak to přibližně je.

Já budu používat srmk, je pro mne lehce dostupný a cenově přitažlivý. Zašel jsem dnes do Hornbachu, koupil latě na plot, které jsem si vytřídil podle kvality. 95x2,5x5cm. Z těchto rozměrů dostanu cca 10 tyček. 1 laťka mě příjde na 20kč= 1tyčka 2koruny. Běžně prodávaná cena, již vyrobených a přetříděných tyček na spine, je 20-30kč/ks. Tyto laťky si rozřežu u kamaráda na pásové pile, na 1x1cm hranoly v délce 95cm. Tyto hranoly dále opracuji pomocí speciálně vyrobeného ořezávátka a vrtačky. Hranol upnu do vrtačky a projedu s tím, ořezávátkem. a z hranolu vyrobím tyč cca za 2minuty. Potom obrousím šmirgl papírem a nakonec přetřídím podle spine.

Takže moje řešení je smrk. Protožem mám 3 latě a budu řezat ještě od kamaráda materiál, taky smrk na hranoly tak se mi to ve finále smíchá a nerozeznal bych co je odkud. Protože má každá lať jinou hustotu, označil jsem si je na čelech barevně odlišně. viz foto:


Dále jsem si každou lať zvážil, každá váží jinak, jediný důvod může být rozdílná hustota. Př: Lať 581g, 2,7x5x95,8cm= 1293,3cm³. SG= 581/1293,3=0,449, SG=0,449g/cm³. Spočítál jsem si objem válce při poloměru 0,465cm a 71cm= Pí x poloměr na druhou x 71cm= 48,2052015cm³ x SG 0,449= 21,6g. Takže můj teoretický výpočet je ten že Týblo o průměru 9,3mm v délce 71cm bude vážit cca 22g! praxe může být jiná a zjistím kolik to bude dělat.

Viz foto:

Poznámky jiná lať

Protože jsem se hodně nudil tak jsem spočítal i % odpad z takto koupené laťě. Odpad= 63,5%= 1,27kč/ks. Cena materiálu jedné smrkové tyče je tedy 0,73kč. Náklady na jednu tyč i s elektřinou a prácí cca 10kč. Do celkové ceny není započítáno třídění na spine, netuším jak dlouho to bude trvat. Vzhledem k tomu že si to budu vyrábět sám a vše a bude mě to stát jen čas a energii tak za cca 30ks tyček jsem zaplatil 60kč. Přez internet bych za 30ks týbel zaplatil cca 750kč. Ten čas a energii kterou do toho vynaložím mi za to stojí ušetřit si 690kč.

zde je mé původní ořezávátko


Toto mé původní ořezávátko ořezávalo týbla ale u jednotlivých hranolků dřeva jsem musel stáhnout hrany, protože se hrany zadrhávaly a celé džíky se potom lámaly. Povrch týbla byl poměrně hladký ale místama se stalo že se zatrhal tříska a vytrhl se kousek dřeva z budoucího týblacož mě mírtně řečeno srla.o.

Později jsem na lukostřelci slyšel že používal někdo závitové očko tak jsem koupil sadu závitových oček a šel si to vyzkoušet. Povrch je poměrně hrubý, ale nezatrhávají se malé třísky. Povrch bude muset být hodně přebroušen, což není zas tak velký problém.

Viz foto a video jak to funguje. Takže zůstanu asi u závitového očka.

sada závitových oček špatná kvalita (špatné světlo)

hrubý povrch výhoda je ta že jednotlivé hranolky to vezme aniž by bylo potřeba jim hoblovat hrany


A tady slíbené video
https://picasaweb.google.com/114724972694637866552/VyrobaTybel#5731960588383347298
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 martin martin | 28. dubna 2012 v 0:31 | Reagovat

Dik za ukážku :-)

2 Mirek Mirek | E-mail | 8. ledna 2013 v 9:54 | Reagovat

Ahoj, pokoušíme se si udělat pro sebe šípy a tohle asi bude cesta, paráda. Mirek

3 Naso, chano Naso, chano | 3. února 2013 v 14:55 | Reagovat

to jsem rád že je užitečný tento článek.

4 Mad Dragon Scientist Mad Dragon Scientist | E-mail | Web | 29. července 2013 v 18:57 | Reagovat

Na výkon jsou lepší měkká dřeva? Dovolte mi nesouhlasit.
Tvrdá dřeva zvyšují hmotnost týbla, tím zvyšují hmotnost celýho šípu a těžší střelivo má větší kinetickou energii a drtivost (zamyslete se, proč se nedělaj kulky z hliníku, když je mnohem levnější a i o něco tvrdší než olovo). Doletí na menší vzdálenost, to jo. Měkký a tvrdý dřeva maj svý výhody a nevýhody, a to jak ve výkonnosti, tak i v jiných ohledech.

5 Naso, chano Naso, chano | 13. ledna 2014 v 18:06 | Reagovat

Samozřejmě že těžší šíp má větší kinetickou energii, ale mě nejde o prostřelování nýbrž o dostřel.

6 Mad Dragon Scientist Mad Dragon Scientist | E-mail | Web | 3. března 2014 v 10:27 | Reagovat

http://www.bowhunter.cz/index.php/technika/pokrocile/84-lehke-vs-tezke-sipy Myslím, že tohle řekne hodně. Lehčí šíp se snáz uvede do pohybu, ale taky se víc brzdí vlivem odporu vzduchu (co zabrzdí rychlejc? Tank nebo kolo; oba jedoucí 30km/h?). Příliš lehký šípy daleko nedoletí. Do určitýho bodu s rostoucí hmotností střeliva roste dostřel a pak začne klesat. Šíp nemůže bejt aerogelovej, balsovej a stejně tak celokovovej, extrémům bysme se měli nepochybně vyhnout. Jestli jsou na výkon lepší týbla z měkkejch dřev (čímž mám na mysli samozřejmě smrk, ne balsu), dovolte mi tímto nesouhlasit. V některejch ohledech je lepší smrk, jindy jasan, dub, habr, tis; anebo třeba ňáký železný dřevo, který nejen že má vysokou drtivost a setrvačnost, ale taky se nedá zlomit; a to asi ani kdybyste ho stříleli slepákem ze sniperky.
Vyhnout se extrémům, to je jasný, žádná balsa ani ocel, a jinak asi platí, že vhodnej bude jakejkoli druh dřeva jestli nebude moc měkkej; záleží hlavně na osobních preferencích a vůbec okolnostech, zda se rozhodnout pro lehčí nebo těžší šíp. Ale je chyba věřit že lehčí šíp=větší účinnost.

Další drobná poznámka: Pevnost dřeva sice koreluje s jeho hustotou, ale není tomu tak vždy. Co platí obecně, neplatí v každém konkrétním případě. Jako příklad bych uved i bambus; sice je to spíš tráva než dřevo, ale technicky to v jistym smyslu dřevo je. A pak v železnym dřevě se usazujou různý minerály, který mu dávaj jeho tvrdost; je těžký, ale neplatí, že tvrdší druh je těžší než ten měkčí. A odborníci by našli i jiný výjimky. Ale to je jen poznámka na okraj; mezi hustotou a tvrdostí je korelace, která však neplatí vždy.

7 NgareM NgareM | E-mail | 6. června 2014 v 0:00 | Reagovat

Zdravím. V souvislostí s vhodným materiálem na týbla vyvstává ještě jedno důleřité hledisko a tím je PRUŽNOST. Proto se použílaly jiné dřeviny na týbla do kuší a jiné na lukostřelbu. Šíp vystřelený z kuše musí být tvrdý a nesmí se ohýbat, jinak se při výstřelu může zlomit. Při výstřelu šípu z tradičního luku se šíp během letu podélně vlní a ohýbá se z prava do doleva. Proto bych se vyhnul tvrdým i měkkým dřevům abych nestřílel "za roh" (tvrdé zatáčí vlevo a měkké vpravo). A proto se výběr vhodných dřev pohybuje od smrku, břízy, olše k borovici; dobře se štípou, opracovávají a jsou dostupné a vhodně pružné. K lovu v ČR zakázanému, bych upřednostnil raději těžší dřevo, třeba ten zmíněný jasan. Hmotnost šípu je taky závislá na nátahové síle luku: Pro sportovní terčovou a 3D střelbu má mít šíp 6 až 8 gr / libru tahu (gr je grain => 0,0649 g) a u loveckých šípů je poměr 8-11 gr / lb.

8 Honza Honza | E-mail | Web | 1. července 2014 v 18:20 | Reagovat

Jen bych zareagoval na doporučení 8-11grainu na libru pro lovecké šípy. Berte to jako můj názor. Osobně jsem sice zastánce těžších šípů, ale tohle už mi přijde zbytečně moc. Pochopitelně také záleží na tom, jakou zvěř chcete lovit. Mám 70lbs luk a můj šíp (Easton FMJ) má se 100gr hrotem dohrmady 490 grainů. Možná ještě pár přídám, ale přes 550 se dostávat nechci. Což mi vychází necelých 8gr na libru.

A můj názor je, že 90% zvěře to bohatě stačí. Na zvěř žijící v Evropě taky. Snad s výjimkou zubra nebo velkého hnědého medvěda.A snad kdybych šel někdy lovit buvola nebo lva pak možná .. osobně se domnívám, že tyto extrémní poměry gr-libra pochází z doby, kdy luky nebyly zas tolik výkonné.

Ono taky vyrobit šíp o větší váze nebude taková legrace .. už standardní šaft FMJ má 12gr/palec a moc těžších šaftů už nenajdete - snad jen FMJ Dangerous Game má (myslím) 15. A jak zvyšovat váhu dál ? Jedině narůstající délkou šípu, což taky nepůjde donekonečna a nebo opravdu těžkými hroty - 200gr a víc, což  už bude hodně zvláštní konfigurace, pominu-li, že takové hroty se běžně nedají sehnat a šlo by o zakázkovou výrobu.
H.

9 pidalin pidalin | E-mail | 13. prosince 2014 v 21:39 | Reagovat

No bříza zas tak moc lehký dřevo neni, zkuste si odnést březovej plát 180x90cm a pak smrkovej o stejnejch rozměrech. Břízu bych mězi lehký dřeva nedával. :-D

10 pidala pidala | E-mail | 13. prosince 2014 v 21:52 | Reagovat

[4]:  Ach jo ta fyzika. :-/ Šíp vystřelenej ze stejnýho luku bude mít kinetickou energii stejnou ať váží 10g nebo půl kila to je samozřejmě logický. Myslim teda úsťovou energii hned po výstřelu. Mění se jenom rychlost. A těžší šíp si tu kinetickou energii úchová dýl a nerozhodí ho tolik vítr a vlivy počasí, takže je na větší vzdálenosti efektivnější. Co je mi platný že ten smrkovej šíp doplachtí dál když za
1) nic na tu vzdálenost netrefim
2) zbylá energii toho šípu po těch 180m bude taková že to ani nemá smysl tam střílet.
a za 3) ten smrkovej šíp praskne jenom když se na něj špatně podívam. U silnejch luků se může poškodit už při výstřelu. 50 liber je podle mě už fakt hodně na to střílet smrkový šípy. Když budeš střílet těžší šípy tak to ocení i luk a hlavně tětiva.
Takže dalo by se laicky říct že těžkej šíp má vyšší energii ale ve skutčnosti nemá, jenom ten lehkej šíp jí vlivem vzdálenosti rychlejc ztrácí.

11 salina salina | Web | 8. září 2016 v 1:02 | Reagovat

nebankovni pujcka 10000 :-P

12 dislocator dislocator | Web | 27. září 2016 v 23:57 | Reagovat

rychla pujcka online mimoň :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama